Zážitky ze třetího Evolucio Campu

Třetí Evolucio Camp je za námi a já s odstupem pár dní s potěšením a vděčností sdílím, co přinesl a jaký byl.

Nesl se v energii lásky ve spolupráci a hojnosti v mnoha podobách. Ať ve sdílení zkušeností a know-how, vzájemné podpoře a sounáležitosti, léčivé přírodě a krásném pozdně letním počasí, výborném jídle Katky Čápové nebo v nečekaném dárku pro nás organizátory v podobě videa, které pro nás natočili studenti. Ale pojďme popořádku.

Sešla se pestrá skupina osmnácti inspirativních lidí, kteří se věnují vlastnímu rozvoji a pomoci druhým. Byli mezi námi mentoři, koučové a konzultanti, majitelé nových, rozvíjejících se firem, lidé z neziskového sektoru, podporovatelé komunitního života i občanského aktivismu. Program opět skvěle postavila a s laskavostí a pozitivní energií nás jím provedla Lenka Papadakisová.

První den byl věnovaný vzájemnému poznávání a seznámení se s filozofií a metodou projektového designu Dragon Dreaming pod vedením skvělého Martina Halíře. Zkušenost klinického psychologa v kombinaci s dlouholetou manažerskou praxí dává Martinovi pro jeho facilitační roli unikátní background a přispívá k jeho lidskému, inspirujícímu a zároveň zemitému způsobu, kterým Dragon Dreaming vysvětluje a pomáhá uplatňovat v praxi.

Dragon Dreaming, o němž si můžete přečíst v e-booku, na jehož českém překladu se Martin podílel, vychází z tícíci lety ověřené moudrosti a univerzálních principů, díky kterým dokážeme spolupráci posunout na vyšší úroveň a dosahovat výsledků, které by jinak nebyly možné. Spousta projektů neuspěje navzdory ušlechtilým záměrům a počátečnímu nadšení realizátorů. Jedním z důvodů je to, že do nich lidé nepřinášejí celé své já, nevěnují dostatek pozornosti a prostoru potřebám jednotlivých členů týmu, dělají kompromisy, zapomínají na hledání win-win řešení přijatelných pro všechny zúčastněné a na zvědomění a uznání všeho dobrého i toho, co se v projektu nedaří. Dragon Dreaming se všemi těmito aspekty aktivně pracuje. Každý projekt začíná i končí „oslavou“ nebo jinak řečeno „sklizní“ všeho, s čím do projektu přicházíme a co se podařilo i nepodařilo společně dosáhnout. Na Campu jsme si tuto část vyzkoušeli tím, že jsme poděkovali lidem, díky kterým jsme se zde sešli. Byl to krásný, vyživující kruh vděčnosti. Důležitou součástí oslavy je i smutek – přijetí a uctění toho, co se nepodařilo splnit, co bylo těžké a třeba i toho, že někdo z týmu musel odejít. Dalším zajímavým aspektem, který chci zmínit, je fáze „snění“, v níž vzniká společný sen či vize projektu. Každý člen týmu má v tomto procesu prostor odpovědět na otázku „Co potřebuju, aby to byl i můj sen“. Čím otevřenější, upřímnější a hlubší je sdílení v tomto „kruhu snění“, tím větší naději na úspěch projekt má.

Další užitečnou metodou, se kterou jsme se na Campu seznámili, byl Barrettův model hodnot, kterým nás provedla Lenka Papadakisová. Vytvořili jsme si vlastní hodnotové profily, probírali přínosy metody pro seberozvoj i týmovou spolupráci.

Jarda Chroňák, zakladatel a majitel permakulturní farmy Hůrka, se s námi podělil o svůj zajímavý a inspirující příběh o tom, jak se dostal od zavádění změn ve firmách po celém světě k budování farmy jako léčivého, zdravého místa, kde lidé žijí a pracují v souladu s přírodou, a jako místa pro komunitní setkávání, spolutvorbu a propojování skupin s podobnými záměry.

Důležitým aspektem Campu je udržení rovnováhy těla, mysli i duše. Proto jsme dali prostor i fyzickým aktivitám – běhu, koupání v řece Otavě, rannímu cvičení s Pavlínkou Lášticovou. Páteční odpoledne jsme si užili prací s koňmi a mindfulness meditací v léčivém prostředí farmy pod vedením Marka Vicha.

Před společným grilováním jsme ještě stihli bohatý více než dvouhodinový „open space“ blok, do kterého účastníci přinesli svá témata. Osobně jsem se účastnila zajímavého sdílení zkušeností se samořízením a uplatňováním tealových principů v praxi a také hlubokého a obohacujícího kruhu na téma spiritualita v byznysu. Sdíleli jsme v něm svou osobní duchovní praxi a to, zda a jak jsme schopni přinášet ji do spolupráce ve svých organizacích nebo u klientů. Bylo zajímavé sdílet, že navzdory silným osobním prožitkům a pozitivní zkušenosti často cítíme zábrany o tomto tématu otevřeně mluvit v běžném pracovním prostředí. Příčinou je strach z nepochopení a odmítnutí (které jeden z účastníků osobně zažil). Zároveň jsme se shodli, že věříme, že tento strach je zbytečnou překážkou. V organizacích všech typů je mnoho lidí, se kterými toto téma rezonuje, často je součástí jejich života, jen o něm sami otevřeně nemluví. Zkušenost některých z nás potvrzuje, že když pomůžeme vytvořit lidem příležitost otevřít se a přinést tuto část svého já do své práce, přinese to velké obohacení a nečekané výsledky. Protože základní duchovní principy jako láska, jednota, soucit, přijetí, přání dobra všem bytostem jsou v jádru každé úspěšné spolupráce. I když nejsou takto pojmenovány nebo se o nich nahlas nemluví. Shodli jsme se, že pro posun spolupráce na vyšší úroveň a udržitelnost samořízených tealových organizací jsou zcela klíčové.

Open space pokračoval i v sobotu dopoledne. Věnovali jsme se mimo jiné krásné, ambiciózní myšlence projektu Lenky Papadakisové, jehož záměrem je vytvořit v Česku prostor pro společné snění o tom, v jaké zemi chceme žít. Přispěli jsme svými náměty a v závěru i společnou meditací, během níž jsme vyslali energii, která pomůže projekt uskutečnit. Byl to silný zážitek a krásné zakončení společných osmačtyřicetihodin.

Mimochodem je zajímavé, jak na Campu plyne čas jinak než v běžném životě. Vytvoří se jakési příjemné bezčasí a dojem, že spolu trávíme mnohem déle než jen dva dny. Osobně si hluboce užívám atmosféru klidu a radosti, sdílení, učení, naslouchání, kontakt se zvířaty. Je to takové pohlazení po duši. A moc mě baví s vděčností pozorovat, jak vzniká nečekané. Třeba spontánní jam session u večerního ohně nebo když účastník řekne, že si z Campu odnáší něco úplně jiného a zároveň mnohem víc, než pro co si přijel. Nebo když na farmu přijede natáčet skupina kluků se svým učitelem a nabídnou nám, že udělají film o Campu (zveřejníme ho, jakmile bude hotový). Děkuju za všechny tyto dary a těším se na další krásná, inspirující setkání.

Eva Vejvodová

Děkujeme tímto Ing. Radkovi Sáblíkovi, řediteli Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, a jeho studentům.